Nejen západní, ale i východní část Krušných hor nabízí možnost navštívit hornické podzemí. V Ústeckém kraji, nedaleko města Krupky, se nachází kulturní památka štola Starý Martin. Zdejší prohlídka návštěvníky seznámí s těžbou cínu i proměnami důlní techniky od poloviny 19. století do poloviny 20. století a představí téměř 1 km dlouhou podzemní exkurzi.
Krupeckým historicky nejvýznamnějším důlním revírem byl revír Steinknochen, který se nachází severně od města a zasahuje až pod vrchol Komáří hůrka. Historie dobývacích prací v tomto revíru sahá pravděpodobně až do 14. století, kdy zde probíhala první těžba cínových žil. Po ní se na povrchu dochovaly odvaly a pinky, avšak téměř žádné písemné zprávy o báňské činnosti z tohoto období nejsou zachovány. První písemná zmínka o těžbě cínu pochází z roku 1482, kdy Krupský horní řád zmiňuje ražbu a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz. Tato štola se dnes nachází asi 30 metrů pod štolou Martin. Práce v ní byly ukončeny již počátkem 18. století a v současné době odvádí z vrchní štoly důlní vody.
Ražba samotné štoly Martin, která byla nejvýznamnější v celém revíru, začíná roku 1864 a těžba cínu zde probíhá až do roku 1922, kdy byl provoz štoly zastaven. Poté je těžba obnovena v průběhu druhé světové války, avšak konec válečného období zastavuje i těžbu cínu a od roku 1956 se štola stala nepřístupnou. Ve štole byla hlavní těženou žílou greisenová žíla Lukáš, která je svou délkou kolem 2 km nejdelší cínovou rudní žílou ve střední Evropě. Žíla Lukáš má průměrnou mocnost 15–20 cm a bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik procent cínu. V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 metrů pod povrchem terénu. Další důlní díla v oblasti již těžila méně významné cínové žilky v nadloží žíly Lukáš.
V roce 1999 započala rekonstrukce štoly s cílem zpřístupnit ji veřejnosti a vybudovat zde podzemní expozici s hornickou tematikou. Projekt na zpřístupnění štoly byl zařazen do projektů podporovaných EU a z velké části financován z programu PHARE. 15. září 2000 byla štola zpřístupněna pro veřejnost pod názvem Starý Martin a funguje celoročně jako muzeum hornictví s prohlídkovou trasou o délce 1 km a se stálou expozicí důlních nástrojů. V rámci projektu Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří se štola Starý Martin stala jako součást revíru Preisselberg jedním z hlavních statků nominace pro zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 29. ledna 2015 byly štoly Starý Martin a dědičná štola Dürrholz prohlášeny za Kulturní památku.
Prohlídka štoly Starý Martin nabízí návštěvníkům ukázky ražení historických důlních děl, ukázky rozdílů ve vyztužování prostor v minulosti i současnosti, způsoby dobývání cínové rudy, úseky žíly Lukáš s její mineralizací, sbírku historických předmětů a znaků hornických měst v ČR nebo venkovní expozici důlní techniky. Prohlídka štoly je možná pouze s průvodcem a trvá cca 45 minut, délka trasy je 1000 m tam i zpět.