Anotace potvrzených příspěvků (konferenční část)
Uhelné hornictví ve východních Čechách
Karel Novotný (Důl Jan Šverma)
Žacléřsko – svatoňovický revír je ještě starší generaci znám jako oblast méně významné těžby černého uhlí. V regionu Trutnova to ale nebyla jediná hlubinná těžba, která se zde provozovala i po roce 1945. Byly zde uhelné doly ve Rtyni v Podkrkonoší, v Odolově, Markoušovicích, Radvanicích, Chvalči, v Bečkově, Lamperticích i v Žacléři. Rudné pak v Jívce, v Horní Kalné a v Peci pod Sněžkou. Příspěvek ředitele obecně prospěšné společnosti Důl Jan Šverma Karla Novotného se zaměří na uhelnou část historie hlubinného hornictví v uvedených lokalitách a představí tak hornicko-historický kontext terénních exkurzí plánovaných na druhý den.
Voda jako překážka při zabezpečení důlního díla štola Milá paní v Krušných horách
Pavel Chaloupka (Krušnohorská důlní, o.p.s.)
Od roku 2015 probíhá v mikulovském dole v Krušných horách zpřístupnění a zabezpečení spodních částí dolu, přesněji štoly Milá paní. Cílem je zpřístupnit určitou část pro veřejnost za účelem prohlídek. Velkým problémem je však voda, která se nachází na všech částech dolu (většinou havarijní stav). K tomu, aby bylo možné postupovat se zabezpečením a údržbou dále, je nutné vodu dočasně přečerpat nebo jí z dolu řízeně odpouštět ven. Primárně byla zvolena elektrická čerpadla, ale postupem času se toto řešení ukázalo jako nevhodné. Důvodem bylo opětovné naplnění prostor přitékající vodou po několikadenní pauze mezi čerpáními. Sekundárně bylo přistoupeno k instalaci poměrně složitého čerpacího zařízení, které pracuje na principu samotížného čerpání. Tímto způsobem se podařilo udržovat hladinu důlní vody ve stavu, který umožňuje kontinuálně pracovat na zabezpečení dolu a postupném uvedení původního odvodňovacího systému do provozuschopného stavu. Problematický je však samotný postup při instalaci potrubí zevnitř dolu směrem ven, tj. úpadní chodbou k východu, který však dosud není otevřen. Původní vstup se dnes nachází zhruba 5 metrů pod úrovní stávajícího terénu a voda tak nemá kudy odtékat. Pracovní podmínky jsou z těchto důvodů extrémně ztížené a vyžadují tak práci kompletně ve vodě. I přes tyto překážky se na tomto díle podařilo nainstalovat funkční potrubí do vzdálenosti 500 metrů. Voda je odčerpávána do nižších částí dolu a poté odtéká odvodňovací štolou ven.
Objev biogenního bonazziitu ve štole Liebenfrauen v Mikulově
Lukáš Falteisek (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)
Při průzkumu opuštěných dolů lze narazit na ledacos, ale jen vzácně se objeví příležitost zkoumat cementační zónu, ukrytou v anoxickém prostředí pod hladinou podzemní vody. V hornickém muzeu v Mikulově se začátkem léta 2018 podařilo odvodnit štolu Liebenfrauen, která byla díky závalům na obou koncích kompletně zatopená po dobu asi 75 let. Na dřevěných předmětech i stěnách chodby byly nalezeny rozsáhlé povlaky jasně žlutého minerálu, který byl identifikován jako bonazziit, sulfid arzenu pojmenovaný terpve roku 2015 a považovaný za vysokoteplotní fázi. Z morfologie minerálu, výskytu v dřevní hmotě i zastoupení izotopů síry je jasné, že zde vzniká činností bakterií. Tvorba biogenních sulfidů arzenu včetně malého množství bonazziitu je známá z podmáčené půdy a podobných prostředí, toto je zřejmě první popsaný výskyt v dole. Zatímco v půdě se za podmínku růstu těchto nerostů považuje nízký obsah železa, ve štole Liebenfrauen železo představuje hlavní redoxně aktivní iont. Analýza mikrobiálních společenstev potvrzuje, že redoxní cyklus železa tu v době zátopy sloužil jako mechanismus udržující redukční prostředí. Mimořádná redukční kapacita železitých sedimentů se projevila asi dva měsíce po odvodnění štoly, kdy zde majitel dolu při běžné zanášce materiálu narazil na anoxické ovzduší a musel neslavně uprchnout. Když ustalo míchání sedimentů nohama pracovníků, složení vzduchu se vrátilo k normálu.
Kutná Hora: Dva projekty na průzkum, dokumentaci a prezentaci historického důlního podzemí
Ondřej Malina (Národní památkový ústav)
Jiří Unger (Archeologický ústav AV ČR)
V roce 2019 se v Národním památkovém ústavu (NPÚ) podařilo připravit a podat dva projekty na průzkum, dokumentaci a prezentaci historického důlního podzemí. V případě propadu u kostela Všech Svatých v Kutné Hoře se jedná o již podpořenou žádost o financování průzkumu, zaměření, 3D skenování a webové prezentace malého důlního díla, objeveného a zajištěného HBZS Praha již v roce 2016. Druhý kutnohorský příklad je zatím ve stádiu dosud nerozhodnuté žádosti a týká se možná unikátní situace důlního větráku. Cílem projektu je zde čerpání zatopeného hloubení, 3D dokumentace torza větráku v nálezové situaci a 3D sken a konzervace jeho částí po vyzvednutí. V obou případech se jedná o spolupráci NPÚ, Archeologického ústavu AV ČR, Hornického spolku Barbora a České speleologické společnosti (5-05 Trias). Konkrétní náplň příspěvku bude odpovídat momentální situaci dosažené u obou projektů v době konání konference.
Role aktérů ve formování montánního dědictví Jáchymovska
Jakub Jelen (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)
Oblast Jáchymovska je jednou z nejvýznamnějších oblastí montánního dědictví nejen Česka, ale i Evropy, což podtrhuje např. snaha o zápis této lokality na seznam světového dědictví UNESCO. Historie Jáchymovska je spjata s těžbou nerostných surovin, která trvala téměř 500 let a zanechala po sobě množství pozůstatků z různých těžebních etap. V současné době existuje množství aktérů (jednotlivci, zájmové spolky, muzea apod.), kteří se snaží montánní dědictví Jáchymovska uchovat, chránit a předávat budoucím generacím. Příspěvek se zaměří především na způsoby nakládání těchto aktérů s montánním dědictvím, jejich motivace, konkrétní cíle, způsoby spolupráce či specifické činnosti, které tvoří někdy velmi nesourodé spektrum aktivit, vedoucí někdy i ke střetům vizí a konfliktům. Příspěvek představí dílčí výsledky výzkumu realizovaného v rámci disertační práce autora, která je zaměřena na studium aktérů podílejících se na procesu vzniku, ochrany či prezentace zdejšího montánního dědictví.
Pokus o srovnání hierarchických plošných jednotek z různých pohledů (není revír jako revír).
Josef Večeřa (Česká geologická služba)
V poslední době se stále více lidí z různých oborů zapojuje do vyhledávání a dokumentace pozůstatků po historické těžbě a následném zpracování vytěžených surovin. Každý si sebou přináší své zaužívané názvosloví, které však nemusí být kompatibilní s názvy z jiných oborů. Zájmem nás všech by mělo být jednotně definované názvosloví, které by bylo použitelné ve všech zapojených oborech. Jednou z takových oblastí, kde se názvosloví zcela rozchází, je označování jednotlivých plošných celků a jejich vzájemná vazba. Předkládaný příspěvek lze chápat jako inventuru těchto názvů a pokus o upřesnění jejich obsahové náplně, který by byl výchozím stavem do mezioborové diskuse na toto téma.
Geoturistický potenciál Národního geoparku Broumovsko
Stanislav Stařík (Národní geopark Broumovsko)
Národní geopark Broumovsko se rozkládá na geologicky, geomorfologicky i historicky nesmírně bohatém území oblasti Středních Sudet. Najdeme zde celoevropsky unikátní přírodní, geologicky podmíněné fenomény jako pískovcová skalní města, stolové hory a kuesty, vodou bohatou křídovou pánev s artéskými prameny, neobyčejně pestré permské vulkanity, aktivní tektonické zóny nebo mocná karbonská uhlonosná souvrství. Mnohé tyto struktury jsou také doprovázeny výjimečnými přírodními či technogenními podzemními prostorami ve formě rozsáhlých pseudokrasových jeskyní nebo starých důlních děl. Drobnou část tohoto tajemného podzemí mohou zhlédnout i návštěvníci Broumovské vrchoviny.
Flascharův důl v kontextu Krajiny břidlice
Alena Zemanová (Město Odry)
Nízký Jeseník, krajina poklidných vrcholků, hlubokých údolí, do kterých se statečně zařezávají mladé, dravé řeky Odra a Moravice. Tak jako řeku Moravici se lidé snažili zkrotit a její dravý tok zpomalit stavbou přehrad, tak také celá krajina Nízkého Jeseníku je protkána pozůstatky lidské činnosti, což v kombinaci s krásnou přírodou vytváří nádherná zákoutí. Převážnou část podloží Nízkého Jeseníku tvoří opakující se vrstvy černošedých mořských usazenin, pro něž se vžil geologický název kulm. Pro snadné pochopení veřejností a také geologické vymezení této oblasti používáme název „Krajina břidlice“. Byla to právě břidlice, která vtiskla této krajině typický ráz – rozsáhlé louky, pastviny, osamělé skupiny stromů skrývající staré lomy a doly, šedivě stříbřité haldy břidlic, skalní výchozy, zatopené doly s průzračnou vodou – to vše je Krajina břidlice. Jak budeme s tak vzácnou, dosud turisty nepříliš objevenou krajinou zacházet, abychom nezničili její kouzlo? V prezentaci budou krátce představeny již vybudované počiny v Krajině břidlice a také projekty, které jsou v současné době realizovány. Blíže představíme Flascharův důl, důlní dílo v Odrách, v němž těžba břidlice vrcholila v 80. letech 19. století, a které bude v roce 2020 zpřístupněno veřejnosti.
Program je průběžně aktualizován.
Doprovodný program (sobota večer)
Podvečerní prohlídka areálu Hornického skanzenu Žacléř – důl Jan Šverma
Návštěvníci v rámci prohlídky navštíví špinavé šatny (řetízkárnu), kde horníci započali svou směnu a vydají se přes cáchovnu do šachetní budovy jámy Jan, ve které je možnost se z vozíkového oběhu vydat na 52 metrů vysokou těžní věž Jan. Z věže se naskytne panoramatický výhled na Krkonoše včele se Sněžkou a Vraní hory se Špičákem, ale i pohled na celý areál. Poté návštěvníci zamíří do nově přístupné štoly Jitřenky, která je dlouhá zhruba 100 m a je zde k vidění i nádherná uhelná sloj. Prohlídku návštěvníci ukončí ve strojovně jámy Jan, ve které se nachází původní těžní stroj, ale je zde i expozice věnovaná důlnímu vybavení, či paleontologické nálezy.
Projekce: Švýcarským Divokým západem
Dokument. Režie: Laco Lahoda
Neformální posezení v restauraci Kahan – KD Žacléř.
Terénní exkurze (neděle)
Měděný důl Bohumír v Jívce
Důl Bohumír se nachází v areálu společnosti GEMEC-UNION a.s., v katastru obce Jívka cca 20 km východně od Trutnova. Dopravu na lokalitu si zajišťují účastníci samostatně podle orientační mapky. Délka prohlídky je cca 2 hodiny.
Začátky prohlídek:
9: 30 – první skupina
11:30 – druhá skupina
Rozdělení účastníků do skupin proběhne během sobotního programu.