Konference České podzemí 2017 – přehled abstraktů

Ve dnech 13.-14. května 2017 konal v pořadí již pátý ročník mezioborové konference České podzemí. Tentokrát se účastníci sešli v krušnohorském městečku Horní Blatná. Přes padesát odborníků věnujících se výzkumu, ochraně, prezentaci nebo interpretaci podzemních prostor Česka vyslechlo celkem 11 konferenčních příspěvků pokrývajících široké spektrum výzkumů.

sobota 13. května

Důl Mauritius v Hřebečné – rozsah a podoba dochovaného podzemí. Národní kulturní památka Důl Mauritius v Hřebečné je unikátním pozůstatkem po 400leté těžbě cínu ve střední části Krušných hor. V roce 2015 byla pro veřejnost otevřena prohlídková štola Kryštof. Důl jako celek však svým rozsahem prohlídkovou trasu mnohonásobně přesahuje, neboť je tvořen členitým systémem chodeb, jam a dobývek. Prezentace představuje některá zajímavá místa dolu.

(Norbert Weber, Spolek přátel dolu sv. Mauritius)

Ochrana, interpretace a percepce montánního dědictví na příkladu Jáchymovska. Příspěvek představí způsoby interpretace montánního dědictví Jáchymovska, které je charakteristické svojí rozmanitostí, ale také rozporuplností. Je zde možné nalézt mnoho typů a druhů dědictví, které se liší stářím, vznikem či způsoby, jakými je na ně nahlíženo veřejností. Příspěvek vznikl s podporou grantového projektu GAČR P410/12/G113 „Výzkumné centrum historické geografie“.

(Jakub Jelen, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Důl Jeroným u Čisté. Možnosti a výsledky datování. V roce 2016 bylo datováno devět vzorků radiokarbonovou metodou (C14) ze tří hlavních částí komplexu SDD. Výpověď tohoto souboru bude v příspěvku konfrontována s nalezenou keramikou, prostorovými souvislostmi odebraných vzorků a s možnostmi určení relativní chronologie dolu na základě dobývacích technik.

(Ondřej Malina, Filip Prekop, Národní památkový ústav)

Lokalizace důlních děl v dílčím revíru Luhy a Mrtvý potok. V roce 2015 proběhla dílčí etapa ověřování historických terénních pozůstatků hornické činnosti v okolí Horní Blatné. Jednou z oblastí byl i prostor mezi Luhy a Bludnou. Na základě terénní rekognoskace a historických údajů se podařilo identifikovat většinu nejvýznamnějších štol, dolů a rýžovišť. Prezentována budou díla v dílčích historických rudních revírech Junghengst, Todbach a částečně i Schneebergl, včetně Volské štoly a jejich srovnání se současným registrem důlních děl.

(Josef Večeřa, Viera Večeřová, Česká geologická služba)

Metody dobývání v souboru důlních děl Kovárna v Obřím dole. Díky zpřístupňovacím pracím mohly být podrobně studovány jednotlivé dobývky včetně detailní morfologie stěn, vývrtů, petrologie a rudních zbytků. Nálezy nástrojů, dokumentace zchátralé dřevěné výstroje i studium archivů umožnilo vypracovat teorii způsobu dobývání v důlním díle v letech 1827 až 1868.

(Radko Tásler, ZO ČSS 5-02 Albeřice)

Zpracování technické dokumentace dolu Michal a přeměření Jaklovecké dědičné štoly ve Slezské Ostravě. Nedílnou součástí  ostravského uhelného hornictví prezentovaného v rámci NKP Důl Michal povrchovou expozicí jsou také dnes již nepřístupné či neexistující důlní chodby, poruby, či jámy. Jejich virtuální rekonstrukce na základě dochovaných důlních map umožní návštěvníků získat plastickou představu o charakteru a rozsahu důlního podzemí v době těžby. První část příspěvku je věnována problematice analýzy archivních materiálů a možnostem 3D modelace celého dolového pole. Druhá část přednášky je věnována zaměření měřických bodů Jaklovecké dědičné štoly na základě souřadnic z roku 1874, které byly objeveny při studiu archivních materiálů dolu Michal.

(Rostislav Šeruda, Miloslav Rucki, Národní památkový ústav – NKP Důl Michal)

Zkušenosti ze zpřístupněného dolu Bohumír. Důl Bohumír je od června roku 2015 zpřístupněn veřejnosti. Provoz prohlídkové trasy je možný jen mimo zimní sezonu, přesto již i v tak krátké době se zapsal do místních zajímavostí a vhodně doplňuje nabídku pro turisty Jestřebích hor a Adršpašsko – Teplických skal. Provozovatel dolu se pokusil využít podzemních prostor také jinak než v tradičním duchu hornicko-historické expozice v rámci akce „Jak se peklo probouzí“. Příspěvek shrnuje zkušenosti z prvních let provozu i alternativního využití hornického dědictví.

(Květa Dufková, Důl Jan Šverma, o.p.s.)

Z průvodce horníkem a zpět. Jedním z faktorů, které významně ovlivňují celkový dojem návštěvníka z hornického skanzenu či obdobného turistického cíle je vlastní pracovní zkušenost průvodce. Expozice, v nichž provází bývalí havíři jsou obecně vnímány jako autentičtější. Příspěvek představí osobní zkušenost průvodce turistů, který se nechal dočasně zaměstnat jako horník při hlubinném dobývání uhlí ve zbytkových svazích velkolomu ČSA.

(Martin Bareš, Offroadsafari.cz)

Jak legálně spočítat netopýry? Středočeský kraj oplývá díky své poloze v centru Českého masívu velkou geologickou rozmanitostí. Díky přirozeným podzemním dutinám v krasových i nekrasových oblastech, ale i díky četným opuštěným důlním dílům a jiným umělým podzemním prostorám, nalézají letouni úkryty k zimování téměř po celém území kraje. Pro jejich účinnou ochranu je důležitý pravidelný monitoring a hodnocení přijatých opatření. Sčítání netopýrů na zimovištích však naráží na téměř neproniknutelnou bariéru omezení vstupu do opuštěných důlních děl. Asistovaný legální vstup je totiž pro subjekty zajišťující monitoring zpravidla nedostupný. Příspěvek přináší jednak některé výsledky monitoringů netopýrů, jichž se autor účastnil, ale i ukázky a komentáře k různým způsobům zajištění štol hostících netopýry. Závěrem bude diskutováno řešení otázky „Jak legálně spočítat netopýry?“.

(Radek Kouřík)

Staré důlní dílo jako rezervoár vody. Jednou z možností využití starého důlního díla je jímání vody pro lokální spotřebu malých sídel. V oblasti moravskoslezského kulmu nacházíme řadu SDD po těžbě jílovitých břidlic, jejichž geologické poměry jsou příznivé pro přirozenou akumulaci vody. Příspěvek dokumentuje toto využití na příkladu SDD v údolí řeky Moravice.

(Kristýna Schuchová, Jan Lenart, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity)

Problematika památkové ochrany důlních děl a jejich zpřístupňování veřejnosti. Problematika zpřístupňování a památkové ochrany důlních děl je v podmínkách ČR ovlivňována křížením zájmů platné báňské legislativy a zákona o státní památkové péči. Platná báňská legislativa neuvažuje s kategorií důlních děl prohlášených za kulturní památky, platný zákon státní památkové péči neuvažuje se specifickým charakterem důlních prací coby hmotného statku, který je předmětem ochrany. Na několika praktických příkladech z oblasti Krušných hor jsou popsány zkušenosti se zpřístupňováním historických důlních děl veřejnosti a problémy se zajištěním jejich památkové ochrany. V rámci přednášky bude také diskutována problematika likvidace starých a opuštěných důlních děl z prostředků MŽP a Diamo s.p. a srovnání přístupu s báňskou praxí v SRN.

(Petr Bohdálek, Česká geologická služba)

Vysokohorské doly ve Švýcarsku. Příspěvek představí problematiku historické těžby ve vysoko položených důlních dílech švýcarských Alp, jejich aktuální stav a možnosti dalšího průzkumu a dokumentace.

(Ladislav Lahoda, CMA – společnost pro průzkum historického podzemí)

Napsat komentář