České podzemí 2013

V dubnu roku 2013 proběhl v Chrustenicích první ročník workshopu České podzemí, kterého se zúčastnilo na třicet odborníků z různých oborů souvisejících s ochranou a turistickým využitím montánních památek. Mezi účastníky byli zastoupeni provozovatelé několika hornických skanzenů a muzeí, zástupci památkové péče, odborníci z akademické sféry, zástupci měst i organizací cestovního ruchu a řada dalších.

Anotace vybraných přednášek:

Průmyslové dědictví a industriální kultura na území ČR

Ing. arch. Eva Dvořáková, Národní památkový ústav

Přestože jedním z rozhodujících činitelů společenského vývoje je technický pokrok a jeho poznání, dokumentování a záchrana jeho hmotné podstaty je úkolem památkové péče, byla problematika výzkumu a ochrany technických památek v minulosti považována za okrajový proces bádání. Situace se v posledních letech výrazně mění a zájem o uchování průmyslového dědictví preferuje nejen památková péče, ale i široká veřejnost. Ústřední seznam kulturních památek se postupně doplňuje o reprezentanty jednotlivých výrobních odvětví i z jednotlivých vývojových etap. Památky techniky a průmyslové dědictví představují obecně základ naší industriální kultury, která vytváří bohaté historické, technologické, společenské, kulturní, sociální a v neposlední řadě architektonické vazby, nedílně propojené s dnešní civilizací. Všestranné poznání těchto vazeb je dnes prvořadým úkolem památkové péče a také argumentem pro stvrzení naší identity v evropském prostoru.

Analýza cestovního ruchu na Příbramsku (s důrazem na montánní atraktivity)

RNDr. Jiří Vágner, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Seznámení s výsledky projektu Regionálního operačního programu, zaměřeného na celkovou analýzu potenciálu a perspektiv rozvoje cestovního ruchu na mikroregionální a lokální úrovni Příbramska. Montánní,  náboženský a kulturní cestovní ruch jsou identifikovány v Příbrami a okolí jako hlavní formy současného i potenciálního rozvoje. Společně s přírodním a aktivním venkovských turismem představují stěžejní aktivity rozvoje cestovního ruchu Podbrdska.

Školní rok v Hornickém muzeu Příbram

PaedDr. Josef Velfl, Hornické muzeum Příbram

Hornické muzeum Příbram je největším muzeem svého druhu v České republice. Počtem 60 stálých expozic zaujímá první místo mezi všemi muzei ČR. Ve třech rozsáhlých prohlídkových areálech umístěných v originálních hornických provozních a správních objektech (Ševčinský důl, důl Anna, důl Vojtěch) přibližuje bohatou montánní minulost regionu spjatou zejména s těžbou stříbra a uranu. Svou úzkou specializací se muzeum výrazně odlišuje od ostatních muzeí. Charakter expozic je velmi různorodý a nabízí vedle poučení, neobyčejných zážitků i zábavy všem skupinám návštěvníků bez rozdílu věku a zájmů také bohatý edukační program.

Současné trendy v rozvoji cestovního ruchu v oblasti Alp

Ladislav Lahoda, CMA – společnost pro výzkum historického podzemí

Ve filmových a fotografických ukázkách navštívíme několik TOP turistických lokalit rakouských, francouzských, italských a švýcarských Alp. Vyhlídky, lanovky, interaktivní muzea, podzemní objekty, technické zajímavosti, průmyslové památky, netradiční lokality netradičně zpřístupněné. To vše by však nestačilo. Musí fungovat i to ostatní: doprava, ubytování, parkování, stravování, informační systémy, reklamní materiály. Řešení pro případ špatného počasí. Odbourávání jazykové bariéry. Propojení regionů. Cenová politika…

Kulturní památky Zlatohorského rudního revíru

RNDr. Viera Večeřová, geoložka a průvodkyně

Zlatohorský rudní revír  je unikátní soubor 10  montánních kulturních památek od středověku po 20. století, z nichž většina byla navržena v souvislosti s ukončením těžby rud jako typické příklady jednotlivých etap těžby  zlata a polymetalických rud od středověku po 20. století. Další dosud nechráněná  důlní díla s dobře zachovalými starými průzkumnými a důlními poli na povrchu, jakož i celá montánně proměněná krajina včetně kdysi rozsáhlé plochy rýžovišť, založených snad již v laténu,  předurčují celý rudní revír k vyhlášení krajinné památkové zóny. Dnes je většina památek propojena sítí volně přístupných naučných stezek. Závěr přednášky bude věnován zkušenostem geoprůvodkyně a spoluautorky dvou naučných stezek s bezpečným prováděním turistů v montánních terénech.

Mikrobiologie Zlatohorského rudního revíru

Mgr. Lukáš Faltiesek, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Ve 20. stotetí se pro opuštěný důl ustavil pojem „jizva v krajině“ a začalo se považovat za samozřejmost, že je nutné tuto jizvu odstranit. Přibývající znalosti z oblasti přírodních věd však jasně ukazují, že tato území mohou krajinu v mnoha případech velmi obohatit. Někdy teprve podrobný výzkum ukáže, že se na místě bývalé těžby nachází unikátní společenstvo živých organismů, které navíc může posloužit jako zdroj nových užitkových organismů.

Typickým příkladem této situace je opuštěný důlní systém ve Zlatých horách. Výzkum mikroorganismů v tomto dole ukázal, že se tu nachází mimořádně dokonalá ukázka ekosystému založeného na mikrobiální oxidaci sulfidických rud. Díky velkému rozsahu důlních děl tu můžeme pozorovat interakce mikrobiálních komunit lépe než na většině světových lokalit. Poprvé zde tak bylo možné studovat rozložení společenstev na spektru různě extrémních stanovišť (Falteisek a Čepička 2012). Takovéto výzkumy nejsou zajímavé jen akademicky, ale můžou posloužit i pro zvýšení účinnosti např. biologické těžby rud.

Cílem příspěvku je ukázat na příkladu ložiska Zlaté hory, jaké zajímavosti se mohou skrývat v opuštěných důlních dílech a že často ani nemůžeme předvídat, co vše tam bude objeveno. Proto považujeme za velice žádoucí vyhnout se destruktivní likvidaci tohoto i jiných dolů, kdykoliv je to možné. Za variantu jejich ochrany hodnou pozornosti považujeme turistické zpřístupnění části podzemí.

Montanregion Krušnohoří / Ezgebirge – hornická krajina evropského významu

Ing. Zdeňka Umlaufová, Destinační agentura Krušné hory, o.p.s.

Krušné hory bývaly nejhustěji osídleným pohořím ve střední Evropě. Bohatá naleziště kovů vedla ve 13.-14. století k tzv. Berggeschrey – přílivu nových obyvatel, a to i ze vzdálených regionů. O čilé hornické činnosti a na ni navazujících odvětví svědčí nespočet štol, propadlin po důlní těžbě, hutě, sklárny, místní lidová architektura a další památky. Hornictvím formovaná Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge je svým rozměrem a přeshraničním charakterem unikátní, a proto se uchází o zápis na Seznam UNESCO. Na cestě ke světovému dědictví spolupracují čeští a němečtí partneři při vytváření databáze montánních památek z české i saské strany a při vypracování projektové dokumentace, která je součástí přihlášky. Z pohledu cestovního ruchu je UNESCO dobrou značkou a zápis na Seznam může vést ke zvýšení návštěvnosti dosud opomíjených Krušných hor, je však třeba zohlednit zájmy místních podnikatelů, kterým ochranná opatření mohou svazovat ruce v dalším rozvoji.

Turistické využití štoly Lehschafter v Mikulově

Pavel Chaloupka, Česká speleologická společnost, základní organizace 4 – 04 „Agricola“

V minulosti se o starých rudných revírech nijak zvlášt nemluvilo a v podstatě se pomalu zapomínalo na to, že v Krušných Horách je celá řada důlních děl, na která by se rozhodně zapomenout nemělo, a to at už se jedná o stará důlní díla, nebo i díla, ve kterých skončila těžba v podstatě nedávno. V současnosti je v Krušných horách skoro v každém revíru otevřeno alespoň jedno důlní dílo pro veřejnost, ale na doly v oblasti Hrob, Mikulov a Moldava se nějak zapomnělo. Možná je to proto, že se jedná o malé revíry, o kterých se nikdy nic nepsalo a nikdy zde nebyl prováděn nějaký podrobnější průzkum či pouhá dokumentace. V posledních letech se najednou přišlo na to, že Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge je svým charakterem unikátní. Stejný názor má již mnoho let i naše základní organizace 4-04 Agricola, která již od roku 1989 tuto oblast podrobně zkoumá a jejím cílem je tyto revíry připomenout široké veřejnosti.

Historie hornického skanzenu Chrustenická šachta

Ladislav Lahoda, CMA – společnost pro výzkum historického podzemí

Železnorudný důl Chrustenice (1861 – 1965) patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu – oblasti západně od Prahy. Důl měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 m pod hladinu moře. Za sto let usilovné práce se z něho vytěžilo bezmála 8 milionů tun rudy. V roce 1995 zde společnost CMA za přispění firmy STRAND s.r.o otevřela důlní expozici. Byl to v té době jediný důlní skanzen na našem území vybudovaný soukromými osobami – členy občanského sdružení. Ve stovkách metrů zpřístupněných chodeb je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti. Součástí prohlídky je i jízda důlním vlakem.

Vyprávění doplněné bohatou fotodokumentací Vás seznámí s budováním skanzenu od jeho počátku, sháněním finančních prostředků, exponátů, a vybavení. Také s problematikou legalizace – potřebnými dokumenty, předpisy, kontrolami, školeními, oprávněními, až k prvnímu slavnostnímu otevření pro veřejnost, pravidelnému provozu, natáčení filmů a úplné finanční nezávislosti…